Jdi na obsah Jdi na menu
 


KOLIKA

 

Onemocnění žaludku a střev, které jsou velmi bolestivé a mohou končit i smrtí. Ošetření necháme na veterináři, kterého zavoláme co nejdříve, čím dřív tím větší šance uzdravení. Většina kolik je důsledkem nedbalosti a nevědomosti. Krmení příliš suchým krmivem nebo překrmování bílkovin. Koně jsou ke kolikám náchylnější než jiní býložravci. Kůň při průběhu koliky nesmí přijímat žádnou potravu a při chladnějším počasí jej dekujeme. Častou příčinou koliky bývá zkažené krmivo a nedostatek vody nebo pohybu.

 

 NEDĚLNÍ NEMOC:

Pro většinu koní je neděle dnem klidu. Pokud jim padáme v tento den stejnou krmnou dávku jako když pracují, riskujeme zvláště u náchylných koní vznik koliky. Proto se krmí ve dnech klidu méně. Jako prevenci jim dáme večer před dnem klidu šťavnaté krmivo, teplou směs, šrotované lněné semínko, mačkanou kukuřici a hořkou sůl.

 NERVOVÉ KOLIKY:

Koliky mohou být vyvolány i nervovým systémem, který působí na žaludek a střeva. Dochází k nim především u nervózních a citlivých koních působením různých vlivů. Například jsou koně, kteří den nebo dva před závody vycítí, že se něco bude dít. Existují také koně, kteří odmítají před závody krmivo a na rozdíl na to jsou koně, kteří žerou v různých stájích. Ponaučení z toho je, že každého koně krmíme individuálně.

 ZÁCPOVÁ (VODNÍ) KOLIKA:

Pokud jezdec například potrestá svého koně za to že se vykálí, může tím způsobit koni vodní koliku. Koně nenecháváme zastavit, ale jakmile uvidíme příznaky, tak si stoupneme do třmenů a decentně se předkloníme, tím dovolíme koně, aby se víc uvolnil. Když kůň zastavuje může se to stát zlozvykem. Vzniká přeplněním střev, ty se ucpou a jsou neprůchodná. Může nastat třeba při pastvě (písek). Většinou bývá příčinou nedostatek pohybu

 PLYNOVÁ KOLIKA:

Nejčastěji u koní, kteří klkají. Klkání do jisté míry zabráníme řemínkem. Touto kolikou onemocní i koně neklkající, vzniku můžeme zabránit, když se při silném větru  stavíme s koněm po větru a ne proti větru. Plynová kolika vzniká hromaděním plynů v určitém střevním úseku. Tato kolika se vyskytuje nejčastěji. Nahromaděním plynu se střeva nadýmají, to způsobuje bolesti. Je to nejčastěji vyskytovaný typ koliky.

 PÍSKOVÁ KOLIKA:

Někteří koně při pasení začnou požírat zem, to také způsobuje koliku. Je to příznak toho, že koni chybí minerální látky. Minerály bychom měli ihned doplnit.

 ZAŠKRCENÍ, ZAUZLENÍ STŘEV:

Chirurgický zákrok, je velmi nebezpečná a často končí smrtí koně. 

 

JAK KOLIKU POZNÁME:

Kůň obvykle přestane žrát, začne se ohlížet směrem k břichu. Začne se potit. Dalšími příznaky jsou hrabání přední končetinou nebo kopání zadní končetinou směrem k břichu. Kůň se válí bez ohledu na své okolí, někdy bývá i agresivní. Při zvýšeným stádiu si kůň lehne i když ho někdo vodí. Tepová frekvence je 60-80 tepů za minutu.

 LÉČBA:

Okamžitě přivoláme veterináře. Pokud se kůň chce válet tak mu nasteleme bohatě box (zabránění poranění). Koně donekonečna neprovádíme, aby se zbytečně neunavil a nezačne se válet na místech, kde se může poranit.  Nesnažíme se sami koni podávat sondu ani jiné věci.

 PRVNÍ POMOC PŘI KOLICE:

Kůň se vyvede ze stáje a provádí se krokem nebo se lonžuje klusem a přitom mu zabraňujeme si lehnout a převalovat. Břicho se natírá kafrovým lihem a tře se věchty, aby se podpořil odchod plynů. Při zácpě se provede buď ústní nálev nebo se provede střevní nálev vody s přídavkem slizovitého odvaru lněného semínka s hořkou solí.

   Při ústním nálevu se podává tekutý lék lahví nebo lžící do huby koně. Při tom se musí postupovat tak, aby nálev nevnikl do plic, kde by způsobil zánět. Správně se provádí ústní nálev takto : Uchopíme hlavu koně za horní čelist tak, abychom mu neucpali nozdry. Dolní čelist necháme pohyblivou a hlavu pozvedneme, ale ne příliš vysoko, ani ji nenatahujeme dopředu. Po otevření huby nevytahujeme jazyk ani ho nedržíme a tekutinu z láhve nebo lžíce pomalu naléváme do ústní dutiny tak, aby kůň stačil polykat. Každých 10-15 sekund nalévání přerušíme, aby se kůň mohl nadechnout.

   Při střevním nálevu postupujeme takto: Koně postavíme zádí na vyvýšené místo a z konce konečníku vybereme trus. Konec gumové hadina natřeme olejem, vazelínou nebo odvarem ze lněného semínka. Potom pomocník zvedne koni přední nohu na té straně, z které se bude dávat nálev. Hadice se do konečníku zasouvá pomalu mírným tlakem, hlavně u hříbat tak, aby se nepoškodila sliznice konečníku. Pokud ji nemůžeme zapravit, konec vezmeme do dlaně a zapravíme sami (jen u dospělých koní). Pak zvedneme  irigátor a tekutinou, na které je navlečená hadice, a tak se tekutina vpraví do konečníku. Chceme-li přerušit přívod tekutin snížíme irigátor. Proud tekutiny do konečníku má být plynulý a sloupec vody nebo tekutiny se nemá přerušovat vzduchovými bublinami, protože ty dráždí a roztahují konečník a nutí ho k vyprazdňování. Zpozorujeme-li stahy  břišních svalů koně a jeho nucení k vyprazdňování konečníku, pak stisknutím nebo zlomením hadice přerušíme přívod tekutin. Zpětnému vytlačení tekutiny vpravené do konečníku se zabrání přitisknutím ohonu na řitní otvor koně. Množství tekutiny vpravujeme do střev dle potřeby.

 PŘÍČINA KOLIKY:

  1. Zkažené krmivo

  2. Chyby v dietetice krmení

  3. Nedostatek vody

  4. Prochladnutí

  5. Vadný chrup

  6. Cizopasníci střev

  7. Zmnožení střevní mikroflory à vyvolávají plynatost, zácpu, záněty v zažívacím ústrojí, zaškrcení nebo zauzlení střev.

 PREVENCE:

  1. Správná krmení, dodržovaní krmného režimu, postupné řazení nového krmení

  2. Pohybování koně

  3. Dostatek minerálních látek

  4. Dostatek vody

  5. Nepodávat příliš suché krmení

  6. Nepřecpávat koně

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář